lyrics
Černej les vlasů, pod ním stráň
po který k tobě vystoupám
za třpytem asfaltovejch tůní
za přes hranice pašovanou vůní
a než se uřícenej odhodlám
stáhne mě do nich —
Hladina stojí, polkla i nebe
namísto hvězd v ní zahlídnu sebe
a pak se topím a lapám po vzduchu
rty přimknu k tvým v dychtivým nádechu
natáhnu do plic dvě irský s ledem
a platím obě —
Prokřehlej zkouším vzdorovat kráse
netrvá dlouho a vlítnu tam zase
možná jsem hloupej anebo jenom pomalej
a možná jenom obyčejně zamilovanej
Myslím na duhy uprostřed léta
končily tady, u pramene světa
nade mnou kruhy, kterejma zkouším řvát
že jsem ten POKLAD!
credits
license